Život se někdy může zamotat, to je pravda. Můžeme občas cítit, že se ztrácíme a přestáváme se orientovat ve sledu událostí vlivem celospolečenské situace či volbou vlastních rozhodnutí. Ta mohla dokonce způsobit i určitý zmatek v životě.
V každé chvíli, kdy činíme rozhodnutí, ať už malá či ta velká, která mají zásadní vliv na náš život, činíme z nejlepšího vědomí i svědomí. Pokaždé, když se rozhodujeme, činíme na základě dostupných informací, zkušeností a touze po lepší kvalitě našeho života. V této fázi je důležité zmínit, že každá volba je výsledkem hlubinných procesů, ať už vědomých, ale i těch nevědomých. Vědomé procesy máme, dá se říct, plně pod kontrolou. Naopak ty nevědomé procesy, které jsou mnohdy významnějšího rázu, jsou buď instinktivní či intuitivní.
Pojďme si říct více o instinktu a intuici, abyste dokázali rozklíčovat vliv na vaše rozhodování, který si často ani nemusíte uvědomovat.
Instinkt souvisí s primitivní částí nás samotných a pojí se s plazím mozkem, amygdalou. Nelekejte se, není to nic, co by bylo hanebné či hodno odsouzení. Berte toto, prosím, jako část osobnosti, která má za úkol nás chránit; starat se o naše bezpečí. Instinktivní reakce a volby jsou dělány především za účelem záchrany v nebezpečí.
Instinkt se pojí z velké části ke strachu, a tudíž instinktivní reakce a volby jsou spojené s útěkem či bojem např. při hrozícím nebezpečí, v situaci, kdy máme strach o naše bezpečí. Toto je naprosto užitečné chování. Když v okolí vidíte zbloudilého psa, první, co vás napadne, je utéct; jednoduše se dostat do bezpečí.
Instinkt se též pojí s potřebou naplnění základních tělesných i fyziologických potřeb jako je jídlo, pití, teplo, ale i sex. Potřeby, bez kterých by nebyl život, ovšem i zde je více než doporučeno „znát zdravou míru“.
Je pravdou, že „strategie útěku“ se může objevovat, a ona se objevuje, i v rámci mezilidské interakce. Jedná se o volby učiněné na základě strachu, kdy nechceme cokoli řešit či jsme postaveni před takovou výzvu, která nám nahání strach. Může se jednat o volby v partnerské oblasti, kdy se dostaví strach a lidé volí raději útěk či boj, neboť podvědomě se bojí zklamání. V partnerské oblasti též hraje svojí roli sexuální touha při výběru partnerů, což se později může ukázat jako „vyprchání touhy“ a partneři posléze zjišťují, že si nemají co říct. Příklad můžeme pojmout i z pracovního prostředí, kdy se může objevit nová cesta, ale ze strachu, co by mohlo nastat, lidé zůstávají na stejném místě, neboť tam je jistota.
Instinktivní reakce se tedy pojí k záchraně života, což je užitečné. Naopak neužitečným postojem je, kdy se ze strachu držíme jistoty. V tomto případě je kauzálním efektem frustrace z nenaplněného potenciálu.
Intuice souvisí s vyšším věděním, vnitřní moudrostí a pojí se k „hlasu srdce“. Intuitivně jsme vždy schopní volit taková rozhodnutí, která se pojí s vyšší kvalitou našeho života i rozvíjením potenciálu. Jistě si vzpomenete, kdy naposledy jste se rozhodovali intuitivně, a byli jste za to rádi. Neříkám, že tam není strach, ono to dost často je spojené s určitým překračováním osobních limitů i výstupem z komfortní zóny pohodlí, ALE … je tam jakási nehmatatelná dávka jistoty, že děláte dobře. To je síla intuice.
S pomocí intuice jsou naplňovány potřeby lásky, přijetí, vzájemného respektu a seberealizace v životě.
Intuice je velmi silný detektor pravdy, a proto i útěk, v tomto případě jej budeme nazývat odchodem, je možný volit i intuitivně. Rozdíl je v tom, že tato volba, pokud je učiněna intuitivně, se pojí s klidem a vyrovnaností. Naopak instinktivní útěk/odchod je spojený z velké části s výčitkami, tedy pokud to nehraničí s ohrožením.
Pokud zapojíme intuici, nikdy se nemůžeme mýlit.
Intuitivní volba vede ke spokojenosti, neboť je spojována až s mystickým pojmem „dávného vědění“.
Každý tuto schopnost má. Ne každý se jí řídí. Je to společnost i lidé okolo nás, kdo nás může ovlivňovat v našem rozhodování. Pokud se lidé nechají „řídit“ vnějšími podmínkami, je faktem, že schopnost intuitivního vedení se oslabí. Je to jako s každou jinou schopností či dovedností jako je např. odvaha, asertivita, cizí jazyky, fyzická kondice či lyžování. Jakákoli schopnost, když se nepoužívá, slábne na své síle.
Často se mě lidé ptají, jak se naučit naslouchat intuici. Pozorujte sami sebe, když se zase budete rozhodovat. Ptejte se sami sebe, na základě čeho se rozhodujete. Je tam strach či důvěra? Dalším poznávacím znamením je klid. Pokud ve vás jakékoli rozhodnutí bude vyvolávat klid, je přítomná intuice, kterou bychom mohli přirovnat k vnitřnímu kompasu a pocitu správnosti.
Závěrem bych ráda uvedla, pokud spojíte intuici s raciem a naleznete autentickou rovnováhu, odměnou vám bude obrovská svoboda.
Čím více se v životě řídíme intuicí, tím více plyneme, jsme šťastní a spokojení.
♥
Veronika
Kniha Životní nadhled pomáhá rozvíjet intuici a provede Vás procesem, jak žít to, co dávno víte. Text je protkán životadárnými otevřenými otázkami, které postupně odkrývají cestu k životní svobodě.
