Mezi lidmi se chováme, tváříme a vyjadřujeme se tak, abychom zaujali, byli přijati, dosáhli svého atd. Ti, kteří prozřeli a jsou schopni „vycítit“ pózy v mezilidské interakci, vědí, že jakákoli umělá póza bude dříve nebo později odhalena. Lidé se dříve nebo později ukážou ve svém pravém světle.
Například … pokud někdo buduje postavení (kariéru) na soutěživosti, být vítězem za každou cenu a na schopnosti práce pod tlakem, ale v soukromí dává přednost raději klidnější atmosféře, niterně preferuje spíše kreativitu či týmového ducha, dotyčný jedinec se dostává podvědomě do obrovské vnitřní tenze. Krátkodobě je možné vyvinout úsilí a dosáhnout cíle; zvítězit. Ovšem z dlouhodobého hlediska je tato vize neudržitelná. Proč? Protože hrozí ztráta vnitřní motivace, vzrůstá nespokojenost, frustrace a následná fluktuace (hledání něčeho lepšího, kde „to“ bude lepší).
S tímto postojem vzniká začarovaný řetězec se sílící myšlenkou, jak a co dál. V této fázi je nutno podotknout, že na každého čeká to správné místo, ať už v podobě pracovního osamostatnění či nalezení té správné pozice v rámci kolektivu a přínosu dané společnosti jako celku. Neodbytný pocit hledání toho správného zařazení je ve skutečnosti voláním vyššího Já k nalezení autentické esence našeho přínosu do jednoty celku. Mnohdy se po nás vyžaduje vzdát se hluboce zakořeněných představ o sobě samých, přepsat systematicky utvořené programy, které jsou z velké části založené na představách někoho jiného o nás samotných.
Rozpoznat svoji autentickou esenci znamená plně se zotavit v pocitu vlastní síly. Znovu objevit a procítit spojení s vlastními vnitřními zdroji; de facto se pomyslně obhájit před sebou sama.
Poté se ladně snoubí vnitřní hodnotový a autentický systém bytí, začínáme se plynule propojovat s vnějším světem, a tehdy vznikají ideální podmínky pro sdílení talentů, schopností a vzájemných hodnot v kolektivním vědomí. Za těchto podmínek je naše úsilí naplňující a motivující.
Další významnou oblastí našich životů je partnerství. Do začátku je dobré zmínit, že každý si v srdci neseme touhu splynout ve šťastném svazku. Tak to je archetypálně dané; tak se po více než miliony a miliony let spojují páry. Lidé jsou schopní vyvinout různé strategie, jak „dospět“ k nalezení partnerské harmonie a vzájemné lásky.
Návratnost v lásce si lidé mylně snaží zajistit vlivem nezdravě nastavených přesvědčení a postojů nejen vůči sobě, ale i vůči partnerovi.
Příkladem může být ta situace, když se v partnerství snažíme ve všem partnerovi vyhovět. Potřeba milovat a být milován/a se někdy stává až chorobnou tendencí vlastnit, kontrolovat a ovládat, protože strach ze ztráty je svazující, a o to více se stupňuje snaha udržet si partnera. Manipulace se v partnerství objevuje z mnoha příčin … nejen ze strachu z opuštění, ale i ze strachu ze samoty, kdy lidé jednoduše neumí být sami. Výčet příčin by mohl být dlouhý jako historie celého lidstva.
Tyto příčiny (vzorce chování) pocházejí z dětství, z předešlých zkušeností, ale třeba i z naučených a vyčtených pouček, které nejsou spřízněny s naším vnitřním světem; jednoduše řečeno není s námi v souladu. Proto doporučuji vše vnímat skutečně intuitivně a ladit se spíše na to, co byste chtěli vyřešit, než si vytvářet umělá přesvědčení, která vám situaci jen zkomplikují.
Pojďme se vrátit k našemu příkladu, co se děje, když se partnerovi budete neustále přizpůsobovat. Dlouhodobým ustupováním dochází k potlačování vlastní osobnosti, znevažování vlastní hodnoty a potlačování vlastních potřeb za účelem touhy být milován a přijímán. Lidé se ve vztazích ze strachu podřizují, aby nebyli opuštění. Toto je typický systém přesvědčení vyplývající ze syndromu hodné holčičky/chlapečka na základě apelace z dětství „musíš“ vždy vyhovět a zanechat dobrý dojem.
Ztráta vlastní síly vztah infikuje. Strach plodí další strach. Chybí přijetí zodpovědnosti a ochota k vnitřní proměnné, která vede do vlastní síly, a následně tak ke sjednocení ve vyrovnaném partnerství.
Vnitřní svět každého z nás je vytvářen z nekonečné řady příběhů po velmi dlouhou dobu. V tomto množství zážitků a emocí je někdy složité se vyznat, a přesto je to tak jednoduché.
Poznat to, co je pro nás nejlepší a současně neničit vše kolem; žít svobodně, jít vlastní cestou a současně se přibližovat k ostatním a sdílet svoje talenty. Vyznat se ve vlastním nitru tak, abychom byli schopní oddělit to, co je naše a co patří ostatním.
Ať už se budeme bavit o vztazích či práci, vždy je to o tom, jak dalece přijímáme svoji autentickou esenci. Abychom ji dokázali přijmout, je důležité ji nejdříve objevit. A začít můžeme s otázkou …
Co chceš především Ty?
Pak najdi způsob vyjádřit vše tak, jako bys to měl/a říci sám/sama sobě a skutečně tomu věřil/a.
♥
Veronika
SEBELÁSKA je nová sada 46 karet s knihou, kde je popsán širší význam každého tématu.
Sada je nyní v předprodeji do 31. května za zvýhodněnou cenu, a to včetně dárku v podobě homemade sójové čajové svíčky.
