Láska bez podmínek je tam, kde je vzájemný respekt bez potřeby druhého měnit. Oba partneři vědí a cítí, že již nemusí nic předstírat a dokazovat, našli se a ctí se navzájem. V tomto partnerství sídlí forma uvědomění, že každý je zodpovědný sám za sebe a díky zdravě ukotvené sebeúctě mizí potřeba druhého soudit. Oba partneři přijali sebe sama se všemi aspekty vlastní osobnosti, což je zásadní v tom, aby byli schopni pustit jakoukoliv tendenci svého partnera měnit k obrazu svému.
V mnoha případech to ani není třeba zmiňovat, neboť stejně jako v mezilidských vztazích mluvíme o vzájemném zrcadlení, zde se zrcadlí respekt a přijetí. Pravdou je, že vědomý partner by jakoukoliv formu manipulace neakceptoval a rozklíčoval by ji na vědomé úrovni již v samotném počátku.
Partneři si jsou na cestě vzájemně oporou, neboť vědí, že spolu jsou silnější.
Již nelpí na vzájemném potvrzení, že se neopustí. V nitru každého z partnerů sídlí vědomí, že tomu tak je, aniž by si tento fakt potřebovali neustále potvrzovat. Vzájemný postoj dostatečně signalizuje pocity jistoty a soudržnosti, které na podvědomé úrovni vnímá každý z partnerů. Došli do fáze vnitřní harmonie, kde se spojili s nekonečným božským zdrojem zvaným Láska, který posiluje pocit důvěry, soudržnosti a celistvosti v partnerství.
Takové páry pozvedají lidstvo na kolektivní úrovni. Jejich láska zanechává otisk v kolektivním vědomí, jako tomu bylo, je a bude. Jsou důkazem toho, že pravá láska je skutečná.
Takové páry jsou často označované jako dvojplameny nebo partneři duše.
Láska bez podmínek říká:
„Miluji Tě, neboť v Tobě vidím sebe!“Láska s podmínkami:
„Nejdříve se musíš změnit, a pak Tě budu milovat!“
Láska s podmínkami dokáže být velmi silná, vášnivá, až spalující. S touto láskou přichází pocit nalezení toho, co chybí uvnitř. Je zde přítomná i soustavná touha potvrzení od jednoho či obou partnerů si navzájem, že k sobě patří a patřit budou. Když ne, hrozí prázdnota; hluboká citová ztráta.
Partneři mohou dojít k závěru, že našli toho pravého partnera, který je může udělat šťastnými, a taky to podvědomě očekávají.
Vzájemné pouto zalepuje oběma partnerům vnitřní bolesti, přináší toužebně očekávané naplnění prázdných míst v srdci, a především konec nepříjemné samoty.
Vzrůstá zde fyzická potřeba nejistoty ze ztráty, která plodí určitou formu spoluzávislosti s potřebou druhého měnit, neboť prvotní idealizovaná představa o partnerovi se mění s realitu všedních dnů.
Primární potřeba byla naplněna a partneři se začínají orientovat v plném stavu vědomého prozření a nacházet se ve svém skutečném světle.
Ve vztahu se zrcadlí vzájemná vnitřní bolest, která byla v prvopočátku ukojena zamilovaností, nikoliv vyléčena na hluboké úrovni, kde se nachází. Což neznamená, že spolu musí nutně trpět. Partneři si jsou vzájemným majákem, v průběhu plavby životem se mohou vzájemně zachraňovat a padat do hlubin, aby se znovu oba vynořili. Takové záchrany mohou často působit jako oživení.
Partneři spolu nacházejí kompromis, ať už ve prospěch rodinné budoucnosti nebo osobního postoje a přesvědčení vůči partnerství. Tato partnerství jsou karmická nebo to mohou být i páry spřízněných duší.
Všechna naše partnerství jsou pro nás v zásadě velmi cenným přínosem.
Každá zkušenost, která nás v životě potká, nás posouvá k nalezení toho pravého partnera, se kterým máme prožít život. Není třeba analyzovat, jestli současný partner splňuje náležitě všechna zmíněná líbivá kritéria. Pro nezadané to není další příručková mapa, jak vybrat toho nejlepšího partnera.
Rozhodujícím kritériem jsou vždy naše pocity; pokusit se dívat srdcem. Jak se cítíte, když jste spolu? Co se ve Vás odehrává při představě společné budoucnosti? Shodují se vaše nejvyšší životní hodnoty? Jaké pocity převažují ve Vašem vztahu?
Oheň lásky může hřát, ale i spalovat. Oheň je život, ale může i ublížit. Stejně tak láska, pokud není ve zdravé rovnováze, mění se v posedlost či chtíč.
Čistá láska nikdy neubližuje. Rovnováha tkví v tom, že můžeme dostat pouze to, co máme rozvinuto u sebe. Což je kámen úrazu ve většině případů. Partneři si stěžují, že jim chybí porozumění, podpora, ten druhý jim nenaslouchá atd. Není divu, když sami neumí nabídnout to, co očekávají. Nejsou v souladu s požadovaným očekáváním.
Vesmírné zákony jsou čisté, etické a spravedlivé. To my jsme se naučili v průběhu života, že je možné něco dostat, aniž bychom se o to sami zasloužili.
Láska a partnerství je citlivé a zásadní téma v životě, a pokud se srdce uzavřelo pod tlakem bolesti, cesta k vyléčení je provázena obavami. Je pochopitelné, že znovu otevřít své srdce může být složité a plné obav, že bude zneužita naše zranitelnost a bude nám ublíženo.
Naučit se znovu v lásce nejen dávat, ale i přijímat je výsledkem trpělivého a léčivého procesu našeho nitra.
Vyléčené srdce dokáže dát velmi hodně, vědomo si zkušeností a naplněno vděčností, je tak obrovským darem pro lidstvo. Naše zdroje milovat jsou bezbřehé! Je to o tom znovu zavítat do koutů našeho vnitřního světa bohatství a opět zažehnout v srdci oheň Lásky, aby opět začal hřát. Nejdříve u sebe, a poté společně. Je to návrat do Jednoty, pomyslného pocitu domova a bezpečí. Z tohoto spojení vychází léčivá síla v podobě lásky, respektu, důvěry a pochopení bez tendence soudů a manipulace. S napojením na tento zdroj se stáváme důvěřivými a jsme ochotní znovu uvěřit, že láska je skutečná a přirozená součást našich životů.
♥
Veronika
***
Líbil se vám článek? Dejte mi zpět vědět sdílením, likem nebo krátkým komentářem, jaký pocit ve vás článek vyvolal?
***
