Lidé jsou často plní očekávání: „Když budu lásku vysílat, budu ji i přijímat.“ Aloha. Příručka jako vyšitá. Mysl je spokojená s nastavenou strategií.
Láska k vlastnímu JÁ se mnohdy hledá různými cestami, a to ve vnějším světě u druhých lidí. Co se ve skutečnosti děje? Je vysílána potřeba. Něco za něco, a když nebude naplněno očekávání, lidé se pohoršují. A naráz je „láska“ ta tam … zmizí jako mraky po bouřce.
Je podstatné začít nejprve hledat u sebe. Postupně začít nacházet naplnění u sebe sama. Opět začít milovat sebe sama bez podmínek, co musí nastat, aby se eliminovala potřeba se zavděčovat.
Postupně se zbavovat mentálních a emocionálních nánosů, které si držíme jako nevědomou ochranu. Postupně odhalovat vlastní osobnost, shazovat masky a odhodlat se poznávat niterné touhy, talenty a vášně, které nám byly dány do vínku a které jsou tím nejsilnějším zdrojem poznání, jak si užívat života. Postupně se zbavovat přesvědčení, že existuje někdo jiný nebo lepší, kdo nám řekne, jak ‘správně’ žít.
Klíč a mapu ke šťastnému životu si každý nese ve svém srdci.
Proto je potřeba rozpustit ledy chránící naše srdce před dalším ‘domnělým’ zklamáním, abychom byli schopni tento klíč uchopit, a nahlédnout do mapy našeho života. Proto je podstatné najít způsob, jak se přiblížit nejprve k sobě, jak začít přijímat a milovat sebe sama, aby postupně mizela potřeba hledat venku; by byl přerušen cyklus pocitu vnitřního nedostatku, který se manifestuje skrze nenaplněná očekávání.
Láska vůči sobě ~ velmi intenzivní a něžný cit ~ se neukotví ze dne na den díky logickému rozhodnutí nebo vlastní obhajobě, že to tak vlastně je: „Jasně, že se mám ráda.“
Postupnou změnou nahlížení na sebe sama se začne zvyšovat vnitřní pocit dostatečnosti. Lidé začínají vnímat vlastní hodnotu a zjišťují, že to, co dříve hledali venku, postupně nacházejí u sebe. Mějme na paměti, že jsme schopni nabídnout pouze to, co máme pojmenováno u sebe, co máme tzv. zvnitřněno. Proto není třeba obviňovat druhé za něco, co nejsou schopni nabídnout. Jedná se o soudy, které dost často vypovídají o nás. Každý máme svoje vlastní tempo a cestu, jak v sobě objevit čistotu a něžnost lásky vůči sobě, a potažmo i vůči druhým.
Většinou soudy vynášené nad druhými jsou naše nezpracovaná témata, která volají po přijetí.
Postupnou změnou úhlu pozornosti, spíše k sobě než k ostatním, se začíná utvářet nový cyklus dostatečnosti, chcete-li hojnosti. Každý – byť i malý krok v uvědomění si pocitu vlastní hodnoty mění směr a kvalitu v prožívání života, a to ve všech aspektech. Očekávání jsou nastavena v užitečné rovině díky respektu, který se postupně ukotvuje v mezilidské interakci daného společenství, jehož jsme součástí.
♥
Veronika
Líbil se Vám článek? Budu ráda, když mi dáte vědět likem či komentářem. Předem děkuji, když článek pošlete dál …
